Aneb ve zkratce hlinecký tým minitenistů je pro rok 2017 třetím nejlepším týmem v České republice. Hned za českými tenisovými velikány TK Prostějov a TK Sparta Praha.A jak k tomu došlo, to už bude na víc řádků. Ale stojí to určitě za to si přečíst celý článek ;)

Celý to začlo v květnu, kdy náš tým po 12ti vítězných mistrovských utkáních zaslouženě postoupil do krajského finále, které se konalo začátkem září ve Svitavech. Tuto vítěznou šňůru jsme absolvovali v sestavě Petík Lelek, Emmička Hladíková, Pája Dufek, Silvinka Uchytilová a Andrejka Kunzová.
Do krajského finále mimo hlineckého mančaftu postoupily taktéž týmy TO TJ Svitavy, TC Dvůr Králové a TK Pernštýn 1897 Pardubice. Z těchto týmu měl postoupit jeden na MČR, které se mělo konat koncem září v Praze.
Náš tým šel hrát proti pardubickému týmu. Zápas to byl velmi vyrovnaný, ale nakonec se nám podařilo urvat vítězství 5:3. Ale věděli jsme, že nás čekají těžší soupeří.
Hned další zápas jsme hráli s týmem TO TJ Svitavy, který jsme během sezony dvakrát těsně porazili. Po prvních dvouhrách jsme se ujali vedení 3:1 a dobrý výsledek byl na cestě. Avšak možná, že jsme moc brzy usli na vavřínech a co se nestalo, druhý dvouhry jsme prohráli stejným výsledkem 1:3, takže výsledek 4:4. Bohužel, soupeř měl oproti nám lepší poměr setů, takže plný počet bodů si odvážel soupeř. Najednou z vidiny solidní možnosti postupu na MČR se nám tento postup velmi vzdaloval. Dvůr Králové totiž předtím Svitavy porazil 6:2 a nyní v souběžně hrajícím zápase porazil i Pardubice 5:3. Takže jsme věděli, že nás na závěr čeká opravdu těžký soupeř.
Ale taktéž jsme si spočítali, že pokud vyhrajem 6:2, tak postoupíme bez ohledu na ostatní výsledky a při výhře 5:3 se bude počítat poměr setů. Toto jsme sice věděli, ale děti jsme tím samozřejmě nestresovali. Možná právě proto zrovna v tuto chvíli naši tenisti začli hrát svůj nejlepší tenis. Avšak nohama na zemi. Po první rundě byl stav 2:2. Nu ale nevzdávali jsme se a co se nestalo druhou rundu jsme vyhráli 3:1 a celkově tedy 5:3. Celek Svitav taktéž porazil Pardubice a tudíž 3 mančafty měli dvě výhry a jednu prohru. Takže se začali počítat body. Při počítání bodů svitavský tým byl mimo hru, protože na dílčí body měl skore 12:12 a hlinečáci i tým ze Dvora Králové měl skore 14:10. Takže muselo přijít na řadu počítání setů. Nejen naší kapitánce pomalu stoupal tep na maximum a ředitel turnaje počítal a počítal. A najedou vyřknul verdikt, že Hlinsko má poměr setů 30:24 a Dvůr 28:25, což znamenalo, že v krajském finále se TK Hlinsko umístilo na prvním místě a postoupilo na Mistrovství republiky. Juchůůů. Oslavy trvaly ve Svitavech až do podvečerních hodin a myslím, že když by při návratu domů policisté zastavili hlinecké auta, tak by museli rodiče pokárat za to, že vítězní tenisté byli přejedeni nanukama, čokoládama a ostatníma sladkostma.

Nu a postup na MČR byl na světě. Před samotným mistrovstvím jsme připravovali soupisku a jelikož zde byla možnost nominovat 6 hráčů, tudíž o jednoho více, než současná soupiska obsahovala, přijel nám do Prahy na pomoc kamarád ze Svitav Davídek Gerišer. Pravidla to umožňovaly, tak jsme tohoto pravidla využili. Nu a 28. září jsme vyrazili do Prahy na Mistrovství republiky. Nu vyrazili jsme již o den dříve, aby jsme se dostatečně aklimatizovali a potrénovali na tamním povrchu, na kterém téměř nikdo z hráčů doposavaď nehrál.
Ráno panovalo v celém areálu Sparty Praha velké napětí. Ráno ještě důkladný trénink a kapitánka se šla zúčastnít losování. Los k nám byl naštěstí celkem přívětivý a přiřknul nám hráče ze západních čech, které reprezentovali převážně hráči Škoda Plzeň. Pro nás velká neznámá, ale věděli jsme že dva hráči z tohoto týmu se pravidelně účastní prestižních turnajů jednotlivců, které se konají taktéž na kurtech Sparty. Vůbec jsme se ale nezalekli a naskočili jsme na soupeře ve velkém stylu. Petík Lelek teda hned na úvod ztratil první set, ale nakonec po boji vyhrál 2:1. Emmička, Pája i Davídek ovšem zvládli svoje zápasy vyhrát 2:0 a po první rundě zápasů jsme nečekaně vyhrávali 4:0. Už jen vyhrát jeden zápas a postup do semifinále by mohl být tu. Kdyby jeden, dokonce všechny 4 jsme znovu vyhráli a výsledek 8:0 pro Hlinsko zajistil našim borcům fakt, že skončí nejhůř čtvrtí.
V semifinále na nás ale čekal soupeř z těch nějtěžších a to tým jihomoravského kraje, které se skládalo převážně s hráčů TK Prostějov + další nejlepší hráče jihomoravského kraje. Bohužel naše hráče svazovala velká nervozita, že hrajem právě s Prostějovem. Né, že by soupeř byl o tolik lepší, určitě tam byly hratelné zápasy, ale na soupeři byla prostě vidět taková větší dravost i drzost, která je k velkým zápasům nutná. Nu prostě jsme uhráli jen jeden set a na zápasy jsme prohráli 0:8 a čekal nás zápas o třetí místo.
V něm proti nám nastoupili hráči ze severních Čech aneb LTK Liberec. To, co se poté dělo na kurtech, nás nenapadávalo ani v nejhorších snech. První zápas hrál Petík. Zápas vyrovnaný a stav 1:1 na sety. V rozhodujícím setu si Petík dokázal vybudovat náskok a dokonce i vypracovat 4 matchbally, pač vedl 9:6. Bohužel ani takový náskok mu nestačil a rozhodující set prohrál 9:10. A 0:1 na zápasy. Emmička naštěstí druhý zápas zvládla a s přehledem vyhrává a srovnává na 1:1. V dalším zápase Pája vede 1:0 na sety a v druhém setu si vybudovává náskok (a 4 matchbally) 9:6. Ovšem opět tento zápas nezvládá a druhý set prohrává. A nezvládá ani třetí set a prohrává 1:2 a i stejný stav je i na zápasy. V posledním zápase první rundy i Silvinka prohrává a stav na zápasy je 1:3 (když bychom využili matchbally, mohlo to být obráceně). Ale jsou to zápasy velmi vyrovnané a určitě se dá se soupeřem hrát. Nu začíneme druhou rundu. V prvím zápase druhé rundy Emmička prohrává 0:1 na sety, ale ve druhém setu si vybudovává velký náskok, který se dostal až do podoby 9:5 (takže dokonce 5 setbalů). Bohužel ani to nestačilo k zisku setu a místo rozhodujícího setu prohrává celý zápas a je to rázem 1:4 na zápasy. Hlinsko se ale nevzdává - nikdy. :) V dalším zápase Petík dokáže vyhrát po velmi vyrovaném prvním setu a stahuje na 2:4. Do dalšího zápasu posíláme Davídka. Ten natěšený na velký zápas soupeře doslova smetl a po výsledku 10:3 10:2 stahuje na 3:4. Naděje stále žije. Nyní si někteří hlinečtí fanoušci spočítají, že pokud Pája vyhraje poslední zápas, tak celkově vyhrajeme díky lepšímu poměru setů. Pája vyhrává první set 10:8, druhý set je taktéž vyrovnaný, bohužel s opačným výsledkem a prohrává 8:10. Na Pájovi ale nervozita z důležitého setu není znát (zatím) a buduje si velký náskok. Najednou je stav 9:4 a 6 matchbalů je na světě. Jenže dva smolné míčky a vzpomínka na předchozí nevyužité matchbaly spoluhráčů trošku Páju svazují. Takže najednou 9:5..9:6..9:7..9:8..Božínku božínku, to snad né..... No nééé, Pája je super kádr a získává 10. bod, srovnává na 4:4 a díky lepšímu poměru setů vyhráváme i tento zápas o třetí místo a končíme tedy kolikátí?? No třetí. :)
Nejen Pája je super kádr, ale i Petík, Emmička, Silvinka i Davídek, kteří se zúčastnili mistrovství, ale i Andrejka, která nám držela pěstičky z dalekého Hlinska.
Obrovský dík patří i kapitánce Ivě, která skvěle vedla mančaft po celý rok včetně skvělé taktice na MČR. Její manžel jako zástupce má samozřejmě taky velký podíl na výsledku. Taktéž trenérka Terezka, která ve svém volném čase jezdila po mistrácích a připravovala hráče před zápasy včetně MČR. Dále velký dík patří i P.Dufkovi za obstarání sponzorských darů, díky kterým jsme mohli tenisty kvalitně ošatit a mohli se o den dřív aklimatizovat v místě konání MČR a taktéž všem maminkám, tatínkům a dalším rodinným příslušníkům našich hráčů, kteří fandili při každým zápase. Myslím, že hlinečtí fanoušci byli na celém mistrovství nejvíc vidět i slyšet :)

Celé mistrovství vyhrává nakonec TK Prostějov před Spartou Praha. No a na pomyslené bedně je doplňuje Hlinsko. Tuším, že takový výsledek se doposavaď nepodařil žádnému hlineckému tenisovému mančaftu v jakékoli kategorii.

Na závěr bychom chtěli všem hráčům popřát hodně štěstí na velké síti, přes kterou od této chvíli začínají hrát a přejeme, aby se jim dařilo minimálně stejně dobře, jako přes síť malou ;)

Podporují nás: