Tento víkend se hrály již druhé zápasy mistrovských utkání všech kategorií. Samozřejmě nejvíc návštěvníků stránek jistě zajímá, jak si vedli naši nadějní dospěláci. Tak vám o tom poreferuji :) Předem upozorňuji, že to bude krapet delší článek, takže kdo nemá víc jak pět minut času, tak ať si to přečte radši jindy, kdo čas má, tak ať si nejdřív udělá kafíčko, upeče bábovku a dá se do čtení :) Doufám, že článkem namotivuji i další kapitány družstev ostatních věkových kategorií a poreferují i oni o jejich zápasech.

Před týdnem nám sezóna začla zápasem proti týmu z Pardubic se strašně dlouhým názvem, který tu ani nebudu vypisovat. (kdo chce může si tento název vyčíst ze zápisu o utkání, který je uveden níže). Jelikož půl týdne před zápasem v Hlinsku prosněžilo, tak ani velmi kvalitně udělané kurty, tento nápor sněhu a nočního mrazu, nevydržely a my si mysleli, že budeme muset zápas odložit. Podali jsme návrh na svaz, který nám odložení předběžně přislíbil, avšak po protestech kapitána hostů, který zná pravidla lépe (a to doopravdy) než zmiňovaný úřad, jsme museli, po spoustě dohadů, odjet odehrát zápas na hřiště soupeře. Zápas jsme nakonec po boji prohráli 3:6, ale více se o zápasu a jeho průběhu nebudu rozepisovat, pouze si můžete pod tímto odkazem prostudovat výsledek o utkání.

Ale tento týden to bylo taktéž pikantní. Skoro každý hráč během týdne absolvoval alespoň jeden trénink (první letošní), takže naděje na dobrý výsledek byly o toto trénovaní větší. Já osobně jsem tedy zjistil den před zápasem, že nemám vypletenou jednu raketu, takže sem v pátek v poledne ještě na rychlo odjel si ji vyplést k Bohoušovi, který byl i jako první, který mi potvrdil, že další den jede. Hned sem to volal zbytku týmu, že jedem v nejsilnější možné sestavě (Michal snad promine, ale ještě na něj stačím :) a že naděje na vítězství je opravdu vysoká. Nevím co se během zbytku dne stalo, ale ve 20:46 mi přišla sms, že Bohouš najednou ráno nemůže jet, že ho bolí ruka. Bohouš bohužel tak urputně trénoval a připravoval se na sobotní zápas, až mu v tý ruce píchlo a píchá mu v ní doteď :) Prý to je z podání, takže pro příště prosím trénuj podání jen lehce, ano?? ;) Škoda, minimálně do debla by jistě byl platným hráčem. No prostě místo Bohouše nakonec jel hrát Matěj Novotný z béčka. To ale zase bylo oslabeno o něj - prostě všechno špatně :(

No to k předzápasovému průběhu a hurá na sobotu na ráno. Krásně hnedka od rána svítilo sluníčko a my se opět vydali směr Pardubice, tentokráte do areálu TK Pernštýn proti tamnímu týmu "B". K dispozici jsme měli pouze tři kurty, pač na zbylých kurtech hráli starší žáci. A za ně hrál i Adam Pullmann, takže pan Pullmann nejen, že fandil svému synovi, ale i nám dospělým. A my měli o pár rozhovorů postaráno :) Nu na centr šel hrát Standa Akrman proti Vladimíru Kovalčukovi, na další kurt Karel Zahradník proti Pavlovi Hrubému a jako třetí naše Terezka Wasserbauerová proti Hance Bezdíčkové.
Začneme od toho nejjednoznačnějšího což je, že Karel vyhrává zápas poměrem 6:1, 6:2 bez nějakých extra problémů. To Standa má svůj zápas o něco dramatičtější. Soupeř nebyl jeden z těch tišejších a snažil se Standu rozhodit komentováním hry. Avšak chlapec v jednu chvíli trochu přestřelil a okomentoval Staníka, který si to už nenechal líbil a slovně mu domluvil. Nemůžu tu rozepsat jak, pač i v televizi by pár slov museli vypípat :) Nu soupeř zřejmě rozhozen tím, že si Standa nenechal líbil jeho kecy, navíc Standa též zlepšil hru a i další zápas je náš poměrem 6:3 6:3. Takže vedeme dva nula a navíc na kurtu Terezka. Obě hráčky měly na sobě růžová trička, což pan Pullmann okomentoval slovy, že jsou děvčata jako dvojčata téměř k nerozeznání. Avšak my déle znající Terezku jsme si již uměli poradit jak děvčata, které od sebe dělí 10 let, od sebe na dálku rozeznat. Terezka na soupeřku vlétla ve velkém stylu a rázem se ujímá v prvním setu vedení 5:2. Bohužel ani cca 8 setbolů jí nestačí na zisk prvního setu a Hanka srovnává na 5:5 ba dokonce až na 5:6. Terka sice ještě dotáhne set do tiebreaku, v něm stav tuším též 6:6, ale následně dva míčky pro soupeřku a set ztracen poměru 6:7. Avšak Terezka se nevzdává a bojuje dál sluníčko svítí, Terezka namazaná krémem s vysokým faktorem, tak proč by měla z kurtu spěchat.. Set opět míří do vyrovnané koncovky a tentokrát je úspěšnější Terka a vyhrává 7:5. A hurá do setu třetího. V něm již ale dominuje Hanka Bezdíčková, která to tam sází Terce doleva doprava. Terezka to tedy stíhá dobíhat, ale fyzička pomalu odchází a gemy přibývají na straně Hanky. Ta nakonec naši Terku poráží v poměru 3:6 a stahuje na 1:2 na zápasy - chjo to je škody.
No na kurtech již hrají další hráči. Andrea Mlynářová proti Elišce Pečenkový, Matěj Novotný proti Vojtovi Veigertovi a Pavel Severýn proti Tomášovi Čapounovi. Vojta Veigert nenechává nic náhodě a ukazuje, že je pátým nejlepším mladším žákem zaslouženě a Matěje poráží. Pro Matěje to je těžký vstup do krajského přeboru, ale přesto má můj velký dík za to, že za nás nastoupil. Andrea proti Elišce rozhodně nebyla favoritkou, ale dokázala s Eliškou držet krok. První set vyvrcholil v tiebreaku, kde tou štastnější byla bohužel pro nás Eliška. Druhý set již byl jednoznačnější a Eliška po stavu 7:6 6:2 dostává soupeře do vedení 3:2 na zápasy.
No a to nejlepší na konec :) Sevča nastoupil proti jedné z největších legend východočeského tenisu, několikanásobnému mistrovi republiky veteránských kategorií, bývalému 19.hráči světa veteránů, Tomáši Čapounovi. Sevča nastupoval do zápasu s velkým respektem, pač ani on nemá za poslední dobu nějak extra natrénováno - co vím, tak za poslední dva měsíce byl trénovat jednou :) Zápas byl plný krásných výměn, Tomáš tam posílal jeden krásnější čop za druhým, Sevča se zas snažil zpestřit hru kraťáskama. V prvním setu si Sevča dokázal získat náskok 5:2. V tu dobu si ale uvědomil proti komu vlastně hraje, navíc si vzpomněl na Terezku, která právě takový stav v prvním setu dokázala promarnit. Hlavně si na ni vzpomněl po nevyužitých setbolech a kdy Tomáš dokázal stáhnout na 5:4. Naštěstí v tu chvíli pár míčů Sevčovi vyšlo a první set dokázal dotáhnout a vyhrát v poměru 6:4. Druhý set se ale vyvíjel právě naopak. Tomáš si dokázal získat náskok 2:5 a Sevča tahal za kratší konec. Všechny ostatní zápasy již byly dohrány a všechny pohledy směřovaly právě na tento kurt. Sevča to je ale velký bojovník a chtěl všem přihlížejícím ukázat, že to ještě zkusí. 3:5, 4:5, pár neproměněných setbolů a najednou 5:5. To ale není vše. Dokonce 6:5 a 7:5 pro Sevču a dílo bylo dokonáno a Sevča velmi spokojený, když poráží několikanásobného Mistra republiky (i když¨veteránského) - pro Sevču jeden z nejcennějších skalpů kariéry, avšak hlavně také celkový stav utkání 3:3.

V tuto chvíli musíme popřemýšlet jak nasadit debly - potřebujeme dva body. Holky předem říkají, že asi prohrají, takže my musíme nasadit dva silné mužské debly. Opět si zanadáváme na Bohouše, který nám v tuto chvíli velmi chybí. Nakonec nasazujeme Standu se Sevčou a Karla s Matějem. Nejdřív v rychlosti zmíním děvčata, který naplňují své předzápasové prognózy a suše prohrávají. A stav utkání 3:4. Matěj jako nováček v týmu podává velmi sympatický výkon, navíc Karel svým přehledem dává dvojici o to větší šanci na úspěch. Kluci bojujou jako lvi, rvou se o každý míček, avšak proti nim stojí opět 12ti letá naděje Vojta s Ondrou Palečkem. Set se dostává do koncovky, ve které měl více štěstí soupeř, který vyhrává 5:7. Druhý set je taktéž velmi vyrovnaný, avšak opět se šťastnějším koncem pro soupeře v poměru 4:6. Takže je jasné, že nejdůležitější pátý bod získává soupeř. Sevča se Standou se sice dlouho sehrávají, možná musí nejdřív vyprchat předzápasový nápoj, který si chlapci před zápasem povolili (Standa dokonce dva). Ten ale vyprchává velmi rychle a naši kluci vyhrávají první set v poměru 6:4. V druhým setu na ně soupeř ale vlítl, jako by se nechumelilo (však pařilo slunko jak blázen) a v tu ránu je to 0:3. Kluci se na sebe podívají a říkají si, že mají menší problém. Ten ale pomalu řeší tím, že následujících pět gemů v řadě vyhrávají a hnedle vedou 5:3. Ale bohužel opět polevují, soupeř stahuje a druhý set musí vyvrcholit v tiebreaku. V tu chvíli ale se dozvídají výsledek z vedlejšího kurtu a již vědí, že celé mistrovské utkání je ta tam. Ale chtějí alespoň tento zápas vyhrát. Tiebreak vyrovnaný a naši chlapci jako první vybojovávají setbol, tudíž i matchbol. Ten ovšem nevyužívají, ale hnedle tu je další, ten zas ne, pak zas další... Podrobněji 6:5, 6:6, 7:6 7:7 8:7. Za tohoto stavu po krásném výměně soupeř jen tak tak vyškrabuje míček a nahrává Standovi na bekhendovou smeč. Luxusní nápřah, luxusní trefa, luxusní rána, luxusní aut (resp. plot) - prý když by o něco šlo, tak by to tam padlo. Nu bohužel další šance se již nevyskytla, soupeř dostává první příležitost a má setbol, který využívá. Třetí set se již nehraje celý, protože je zápas rozhodnutý a kluci šli hrát pouze supertiebreak, který soupeř jednoznačně vyhrává. Jen zmíním že v tomto supertiebreaku si Stánek vyzkoušel další asi čtyři smeče a pomalu se od plotu blížil z základní čáru, před kterou se tedy ani jednou netrefil - Stando, příště zkus dát většího hřebíka :) Podrobnější zápis o utkání je zde.

Bohužel bohužel. Celkem 3:6 na zápasy, ale na rovinu říkám, že vítězství mohlo být. Mohlo být i bez Bohouše, když by Terezka měla větší štěstí, když by kluci vyhráli debly, ale s Bohoušem by výhra, troufám si říci, byla stoprocentně. Nevadí - Bohouš přislíbil, že se dá do 14ti dnů na další zápas dokupy a my se budem těšit nejen na jeho výkony.

Nu příští týden je volno a další zápas hrajem 21.května doma proti Tesle Pardubice. Kdo přečetl až sem je dobrej, já to dokonce sem až dopsal. :) Jak sem již psal, doufám, že tímto stručným článkem namotivuji další kápoše či nekápoše k napsání článku na naše stránky ;)

Podporují nás: